Kyseliny

Kyseliny po přijetí potravou se nejdřív dostávají skrze žaludeční stěnu do krve. V případě, že v krvi je už acidobázická rovnováha narušená(tělo je zanesené kyselinami) kyseliny směrují do vaziv. Vazivo obklopuje všechny buňky, to znamená, že všechno do buněk i z buněk se transportuje skrze vazivo. Když je přetažené, kyseliny zůstávají uložené v kloubech, vzniká revma, dna, polyartritida. V překyselené tkáni červené krvinky ztrácejí pružnost, nedokážou v dostatečném množství přecházet až do vlásečnic a jemných krevních cév a tak se nedostatečně zásobují orgány kyslíkem. Vazivo přestává plnit úlohu pufrovacího (tlumivě-vyrovnávacího) systému, jeho průchodnost se snižuje a tak se buňky udusí pro nedostatečné zásobování. Organismus začíná stárnout, vznikají vrásky, celulitida a jiné následné nemoci z překyselení.

Stanovení kyselosti v organismu:

1. intra a extrabuňkový stav
2. pH v moči (optimum 6,8–7,4)
3. pH v slinách (většinou 7,1)

Acidobazická rovnováha: pH 7,4–7,5 Nejkyselejší bývá ranní moč pH 5,0 (tělo v noci vylučuje mnoho kyselin) Nejvyšší zásaditá hodnota je kolem 17,00 hod. Zdravé kojené nemluvně má pH moči 8–8,5.

Ventily kyselin:

• Plíce (vydechováním CO2 se snižuje množství kyseliny uhličité)
• Ledviny: jen pro kyseliny rozpustné ve vodě, potřebné velké množství tekutin

(Na zředění a likvidaci 1 g kyseliny močové potřebuje organismus 6–8 l vody)

• Pokožka a sliznice (kyseliny se vylučují formou potu a výlučků)
• Konečník: forma průjmu např. při nezralém ovoci
• Zvracení

Vznik kyselin v organismu:

• Kyselina uhličitá: vzniká při dýchání přeměnou kyslíkuna oxid uhličitý
• Kyselina močová: vzniká jako splodinový produkt při konzumaci živočišních bílkovin
• Kyselina solná: vytváří se v důsledku stresu, strachu, hněvu, hluku, pocitu viny
• Kyselina octová: vzniká po nadměrné konzumaci sladkostí a namožení kyselinou mléčnou po nadměrné tělesné námaze
• Kyselina sírová: vzniká při nadměrné konzumaci vepřového masa a některých druhů sýra

Zpět